O tajemném místě

"Taková turistika a ještě nám budou platit no to je veliká krása" Viktor praštil hrnkem až kafe šplíchlo na folivové zobrazovače rozložené na stole kolem holodispleje, den který měl být první lehkou seznamovačkou a který jsme chtěli pracovat jen tak napůl nejlíp s pivem v ruce se moc nevyvedl. Po prvním projetí rúzných shrnutí a komentářů pivo nahradily různé životabudiče a rostoucí pocit že ten háček z neslýchaně tvrdé slitiny je zaseklý opravdu hluboko.
Věděli jsme všechno kromě toho proč to tu proboho nikdo dávno nezabral a jediná zpráva o návštěvě pochází od nadšeného etnologa,data sice zasunutá, ale za tu stovku let by tu snad mělo být něco jiného než svět na úrovni vodního kola. Bohužel obrázek který před námi vyvstává začíná vypadat trochu hororově.
Darcy Banton byl historik a etnolog, vytvořil náš hlavní zdroj:Lidé,dějiny a civilizace světa Jerd.
Dneska by to určitě byla bomba jenomže Malé války etnologii nepřejí.Oguni svoji kopii vyškrábnul někde na Strusce jak se teď říkalo bývalému Silvermine. Dřív to byl průmyslový svět, který beze škod přežil pád Unie i Velkou mezihvězdnou, bohužel v Malých válkách to z něho udělalo zásadní cíl. Silvermine spálili a otrávili dokonale a teď je to jedna z planet pro hledače pokladů, zřejmě ta nejmíň přátelská. Banton publikoval tam ale než se to stačilo nějak rozkřiknout, válka přišla na Silvermine. Banton utekl a někde se ztratil, kopie kterou měl s sebou různě putovala mezi lidmi a pochopitelně si ji každý majitel střežil. Kdo se však pokusil Jerd navštívit už se o něm neslyšelo.Kupodivu se materiál vždycky znovu vynořil...
Jak Oguni dostal kopii od svých hledačů ze Strusky samozřejmě tam hned poslal výpravu, která dokonale zmizela. Začal pátrat a získal druhou kopii s celou její podivnou historií.
Jerd je řídce osídlený svět krávlovství a knížectví. Vrcholem technologie jsou mechanické hodinky. Dobré místo k životu, dokonale teraformované. Někdo se postaral aby rostliny a živočichové měli potřebné vlastnosti a příroda tam lidem dává mnohem více než ve skutečném středověku. To je podle Bantona taky důvod proč tam čas plyne příjemně líně a lidé nejsou tolik nucení k pokroku.Ale jen tím to není, něco jako by tam pokroku přímo bránilo. Mají tam legendy o tajemných železných rytířích, což jsou nějací démoni, strážci tajného vědění, kteří zničí každého kdo se jejich tajemnství snaží odhalit.
Je to vlastně děsivé, někdo nebo něco opravdu tajemství Jerdu chrání a dělá to nekompromisně. Konkrétní forma mýtu mi taky nedělá radost. Reálným podkladem železného rytíře bude podle nás všech nějaký technický výtvor. Zjevně nepříliš mírumilovný. A do toho půjdeme my vybavení k co nejlepšímu splynutí s obyvateli, Darcy Banton tehdy použil přesně totéž, přistál tam se záškodnickým stealthem, zpovzdálí nasbíral data a pak se opatrně vmísil mezi lidi.
S jeho znalostmi nám to půjde snad dobře. Vlastní plán vypadá zvládnutelně. Na místo poletíme takovým kompozitovým jednorázovým nic. Výkonný stealth, náš kočár zpátky, přistál v autonomním režimu, paludní automaty mu vybudovaly důkladné maskování a podle posledních kontrol se nic neděje.Doufejme že jenom nečekají až ho budou smáznout i s námi. Na straně druhé náš protivník dosud nekompromisně zničil( nebo zmizel?) lodě s posádkou i automaty hned jak je odhalil.
Po základním briefingu jsme nahradili životabudiče zase pivem a naše obavy trochu ztratily kontury.